Jiří Schmitzer
Naprostý fenomén, který v Čechách nemá obdoby. Jiří Schmitzer je ve svém kytarovém recitálu prostě neodolatelný. Nespoutaný humor, hudební nadhled a naprosto originální pojetí písničkářské poezie dokáže posluchače vtáhnout do neopakovatelné atmosféry.Jiří Schmitzer je ale znám především jako herec. Narodil se v listopadu 1949. Po absolvování DAMU v roce 1974 nastoupil do Činoherního studia v Ústí nad Labem, od roku 1985 je členem Ypsilonky. Ve filmu debutoval v roce 1970. Pro větší filmovou roli si jej roku 1973 vybral režisér Oldřich Lipský do komedie Tři chlapi na cestách. Zásadní průlom v kariéře se odehrál v roce 1976 rolí mladého Kroupy ve filmu Marečku, podejte mi pero. V přepisu Postřižin Bohumila Hrabala na sebe upozornil coby nevýbojný správce pivovaru.
V 80. letech jej začali režiséři obsazovat hojně do úloh tatínků a do dětských snímků vůbec. V podobenství Dům pro dva z 1988 ztvárnil náročnou tragickou figuru uzavřeného Bóži, který se pokouší žít čestně i ve světě plném kompromisů.
V devadesátých letech si zahrál mimo jiné ve dvou projektech inspirovaných dílem Franze Kafky – Procesu a Americe. Velkou úlohu Kandy vytvořil vedle televizního seriálu i ve filmové verzi Zdivočelé země. Za roli politického vězně Jardy Svobody ve filmu Bumerang režiséra Hynka Bočana z roku 1997 si odnesl Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon.
Z dalších filmů to jsou například Akáty bílé, Báječná léta pod psa, Kytice, Perníková věž, Lesní chodci či Kráska v nesnázích.
Poslední roky již odmítá hrát jak v divadle, tak filmech. Jenom stěží se nechal v roce 2013 přesvědčit k natáčení snímku Jako nikdy, kde za roli umírajícího rakovinou dostal Českého lva.
Jako písničkář natočil se svou dvanáctistrunnou kytarou alba Recitál - 1997, Šílenec - 2000 a Bouda - 2003. O pět let později vznikl živý záznam Sbírka kiksů.
Písničky nejprve skládal příležitostně a občas zahrál na nějaké kamarádské sešlosti. Pak se začal čím dál častěji objevovat s nástrojem v divadelních inscenacích. Proslavil se schopností vytvořit během krátké pauzy song, do nějž vložil deset publikem náhodně seskupených slov. Mnohé z písní pak zakotvily ve Schmitzerově koncertním repertoáru.
Po hudební stránce není lehké Jiřího Schmitzera kamkoliv zařadit, jeho grimasy, skřeky a tlučení do kytary připomínají punkovou stylistiku - byť neúmyslnou. Kamarádi muzikanti ho označují za sice akustického, ale přesto největšího pravověrného punkera v Česku. „Schmitzer je prostě akustický punker, který svoji kytaru opravdu nešetří. Nezřídka se mu stává, že mu na koncertě praskne několik strun,“ uvedl Zdeněk Vřešťál z Nerez.
Online předprodej u našich partnerů:
www.evstupenka.cz
Akce už proběhla a máme z ní pěkné fotky - podívejte se, jak se akce povedla .. ;-)
ZOBRAZIT NA MAPĚ