Dojmy po skvělém koncertu Dannyho Bryanta a Redeyebandu.

V dubnovém díle cyklu Koncertů pro fajnšmekry jsme včera viděli a slyšeli anglického kytaristu a zpěváka Dannyho Bryanta s kapelou Redeyeband.
Spolu s mnoha dalšími přítomnými , i z řad kolegů muzikantů, hodnotím tenhle koncert ne-li jako nejlepší, tak určitě jeden z několika málo top koncertů v historii Rampy i všech ostatních scén v Jablonci.
Danny Briant´s Redeyeband je v podstatě rodinný podnik, frontmanova partnerka je jakási manažerka, otec basák, matka další člen podpůrného týmu, jen bubeník není v příbuzenstvu.
Dannyho muzika vychází z klasických bluesrockových postupů – ovšem výtečně zahraných a rozvinutých do mnoha variací. Rytmika přesně šlapala bez exhibicí, se skvělou dynamikou – taková škála hlasitostí, vždy ovšem dobře čitelných nástrojů i zpěvu, se málokdy slyší (a nazvučení se Vojtovi Zemínovi rozhodně povedlo, kapela, která hraje po celém světě, i např. se ZZ Top, si to nemohla vynachválit).

Danny Briant je i vynikající zpěvák – předvedl to zejména , bez úkrytu za hlukem kapely, v jedné skladbě s doprovodem pouze na akustickou kytaru. Zajímavý hlas, perfektní intonace i frázování..
Při jeho hraní na kytaru se mohli všichni přesvědčit, že umění není v „krabičkách“. On je prostě nepoužívá . Na rozdíl od mých místních kolegů, nebo například na naší soutěži Stárplej, kde i borci, kteří celou dobu mydlí beglajty, mají pod nohama obří desky se spoustou šlapiček, pestrost a zajímavost jimi vydávaných zvuků je ovšem až na výjimky diskutabilní.
Danny vytváří čitelný a rozmanitý zvuk ve všech způsobech hraní a hlasitostech , znovu musím připomenout vynikající práci s dynamikou spolu s celou kapelou. Jeho bluesové skladby jsou, byť vycházející z klasiky, výborné, dobře si poradil i z několika coverversemi (i všemi hrané Knockin´on Heaven´s Door bylo dobrým způsobem jiné).

Pokud někdo chtěl vidět, jak hraje kapela na evropské úrovni (a při vší úctě ke všem mým českým oblíbencům – tihle borci prostě i z nějakých dalších těžko definovatelných důvodů hrají lépe než stylově podobné české kapely) – měl včera na Rampě skvělou možnost.
Rampa byla zaplněná – ale dle mého názoru minimálně dvě třetiny posluchačů byly úplně odjinud – namátkově z Prahy, Boleslavi, Liberce. .Jablonec je město, kde kvalitní muzika přitahuje jen malé procento lidí . Nevadí, je jich stále dost na pokračování cyklu koncertů pro fajnšmekry (nejbližší bude trio Mišík - Hladík – Hrubý, další překvapení v podobě zahraničních kapel se chystají).

A ostatní jablonečáci? Vzhůru na Evu a Vaška, ať je plné divadlo!

Martin Bauer st.