Dojmy po víkendu: Koncert Blue Effect Na Rampě

Přiznám se, že jsem polemizoval s úmyslem pozvat Blue Effect opět ve verzi unplugged, preferoval jsem plně elektrifikovanou verzi a někteří bigbeatoví tradicionalisté mi tento názor také podsouvali. Po koncertě jsem ovšem nelitoval – kombinace návštěvníků, prostoru klubu a pojetí koncertu ze strany kapely právě s využitím pružné dynamiky unplugged verze vytvořila skvělý zážitek pro všechny.
V uplynulém týdnu jsme dokončili úpravy pódia i zvýšeného prostoru pro sezení mezi barem a zvukařskými „Hradčany“ . Tyto nové prvky po úplném naplnění prostoru kapelou a diváky vytvořily zajímavý kotloidní prostor/ sedící vzadu nahoře, sedící uprostřed, stojící po stranách a kapela na zvýšeném pódiu/. A v takovém kotli vynikla interakce kapely s publikem – málokdy se vidí a slyší tolik publikem sborově odzpívaných minut, žádné nesmělé pobroukávání. Pasáže z nejznámějších hitů Blue Effectu i části přídavkové koláže ze světové rockové scény /zahájené riffy z Cocaine od J.J. Cale, přechod do Sunshine Of Your Love a další a další vtipné citace ze všeho možného včetně filmové hudby/ - publikum perfektně odzpívalo například podstatnou část Another Brick In The Wall. od Pink Floyd!. V závěru nezbytná Čajovna, mladé pojetí původní tvorby Blue Effectu je výborné..Jen čekám, jestli se Radim a spol. pustí razantněji do nových věcí a jaké budou…
Následná autogramiáda, poklábosení a popití s kapelou a plánování dalších koncertů– Blue Effectu v elektrické verzi i koncert Radima Hladíka spolu s Vl. Mišíkem a Honzou Hrubým, to vše plynule přešlo do další novinky v Klubu – v sále v prosinci po všech koncertech pokračuje hudebně projekčně taneční party , produkovaná zvukařem Robertem Pánkem ve spolupráci s dalšími rampáckými pouštěči.
Martin Bauer st