Report - Druhý večer Stárplej 2009

Při tradičním losování v 18:00 zástupci všech kapel souhlasili s tím, že mladí rapeři Gangstas 5 vystoupí poslední – ušetřilo to čas, nutný k přestavění aparátu, protože kluci pouze natáhli kapuce a DJ Robert pustil to, co si předvytvořili. Zmátli nás trochu po stránce počtů – v názvu je pětka, v přihlášce byli tři a na pódium přišli dva. v U této dvojice jsme ocenili odvahu ( chvíli jim chyběla, při sledování kapel, hrajících před nimi, chtěli utéct) a mládí – mladšímu z borců bylo 14 let . Jsem rád, že to kluci nevzdali , měli řadu zdařilých míst ve svých skladbách, určitě budou pokračovat a zdokonalovat se.
K ostatním kapelám dle pořadí na pódiu:
Basslake – přestože večer začínali, vzhledem k jejich evidentní sehranosti z toho nebyli nijak nervózní. Stylově tvrdší zvuk, ale neúplně, některým porotcům to trochu připomínalo, tedy hlavně ze začátku, U2. Všichni hráli ve sportovní terminologii „týmově“, velmi dobře, žádný instrumentalista příliš nevyčníval. Velmi dobrý zpěvák, vzhledem k aranžím skladeb, bylo škoda, že vůbec nepoužívali další vokály.
Skoro Dopito – Stylově pozdnější zábavový bigbeat (80. – 90. Léta). Za bicími místní známa postava Kissák, instrumentálně vynikl kytarista Zdenda. Pobavily mě některé rýmy – např „..nástroj lásky hledám, zadarmo jí nedám“ nebo „..vjede mi levačkou do gatí, neptá se, jestli zaplatím..“ apod.
Vytknul jsem jim hlavně hledání se v rytmu v prvních skladbách, Kissák ale říkal, že se jen potřebuje déle rozcvičovat ..
Apex – letos první z kapel, které jsme viděli již v loňském ročníku. Stylově asi nejblíže k grunge, s patřičnou náladou, instrumentálně zajímavý byl zejména basák. Zpěvák ovšem letos neměl svůj den a výkonu chyběla energie a dotahování intonace.
Makovice – další loňský účastník, i když v obměněné sestavě, ovšem opět s nepřehlédnutelnou zpěvačkou Janou.Kapela se v první písničce hledala – hlavně nefungovalo dohromady frázování zpěvu s rytmikou, přičítám to faktu, že v tomto složení toho dosud moc neodehráli. Od třetí skladby to ale bylo v pořádku a závěrečné dvě se mi hodně líbily – hlavně kvalitními fórky v aranžích, výkonu basáka i bubeníka a oproti loňsku vyzrálejšímu projevu zpěvačky – byla dobrá výrazem i v intonaci, v tom frázování pak již taky. V poslední větě jsou důvody, proč jsem nakonec svůj hlas dal této kapele a ne profesionálněji hrajícím Basslake.
Po skončení večera bylo zřejmé, že mezi těmito dvěma se rozhodne, ostatní se k nim svými výkony nepřiblížili.

K výsledkům:
Opakovala se situace z prvního kola, kdy porotci skončili v poměru 2:2 a o celkovém vítězi mezi Basslake a Makovicí rozhodly hlasy diváků – tedy zejména domácí prostředí.

Porotci hlasovali:
Jan Mikulička – Basslake, Pavel Kopal – Makovice, Petr Jakimiv – Basslake, Martin Bauer – Makovice.
Diváci: Basslake – 15, Skoro Dopito – 39, Apex – 10, Makovice – 65, Gangstas 5 – 11

Vyhlášené ceny:
Nejlepší kytarista – Zdenda (Skoro Dopito)
Nejlepší bassák – Jan Kovář (Basslake)
Cena Klubu Na Rampě – Basslake
Mimořádná cena Rampy za odvahu a mládí – Gangstas 5
Cena diváků – Makovice
Vítěz kola a postupující do finále – Makovice
Díky patří početnému a tolerantnímu publiku, personálu Rampy a znovu všem účinkujícím.
Vzhůru do dalšího kola 17.4., hlavně poslouchat a až potom měřit – jak zdůrazňuji vždy, soutěžení v tomto oboru je jen jakýmsi bonusem průběžného festivalu zajímavých kapel.

Martin Bauer st.