Steve Schuffert - jakožereportáž

Říkejte si tomu jak chcete: výplach, nátěr, hlinomaz, náhul, masakr, saigon, soda nebo diktát. A ve všech případech budete mít naprostou pravdu.

Koncert americké skupiny Steve Schuffert Band, který hostil ve čtvrtek večer Klub Na Rampě v Jablonci nad Nisou, přinesl jedinečnou ukázku dobře nasměrované energie a živočišné šťávy, nastříkané pod rouškou hlučného rocku do publika. Prostě tady máte, užijte si to a valte bulvy. Rozhodně bylo nad čím zírat; Steve Schuffert s kapelou přinesli na scénu to, co domácím či evropským kapelám tak zoufale chybí: lehkost, přirozenost a umění jen tak bokem během hraní nedbale vytahovat z kapsy takové bomby, po kterých se bude devadesát pět procent lokálních muzikantů celý život bez úspěchu pachtit.

V pozvánkách na koncert se častro skloňovala slova blues a jižanský rock. Obojí bylo místy více či méně cítit. Ale jen jako jedny z mnoha inspirací pro nářez, který klasické rockové trio produkovalo. Krása i na pohled: bubeník Mat Carmichael s vzhledem masového vraha, basáček cukroušek slaďoušek Pete Tomarakos a vyžilý šlachovitý frontman s drogově zastřenýma očima, zpívající kytarista Steve Schuffert. Nebyl to večer pro milovníky vyspělých hráčských technik. Spíš oslava nespoutanosti a prudké radosti z muziky. Včetně odpálené Back In The USSR od Beatles, zbrutalizované Ring Of Fire od Johnyho Cashe, citace ze zeppelinovského Moby Dicka a beatlovské Norwegian Wood.

Honza Mikulička